Mapa Evropy

Z následující nabídky si vyberte, která mapa Evropy vás zajímá. Stačí kliknout na příslušné tlačítko a automaticky dojde k zobrazení stránky s konkrétní mapou, respektive mapami na tomto webu.

Slepá Politická Geografická Interaktivní
S hlavními městy S vlajkami Mapa střední Evropy Mapa západní Evropy Mapa východní Evropy Mapa jižní Evropy Mapa severní Evropy Mapa jihovýchodní Evropy

K čemu slouží jednotlivé typy map

Mapa Evropy je na těchto stránkách umístěna v několika verzích, které slouží rozličným účelům. Pojďme si v krátkosti představit, jaké to mohou být.

Politická

Politické mapy zobrazují zpravidla jednotlivé suverénní státy, a to včetně jejich názvu. Pokud jsou mapy propracovanější, pak na nich můžeme najít označená jak hlavní města, tak i další významné městské celky. Tento typ mapy je v drtivé většině případů vyveden barevně, a to způsobem kdy má každý stát jednu barvu, která je odlišná a kontrastní vůči barvám sousedících zemí.

Geografická

Geografické mapy jsou něčím, co by se dalo označit jako obraz nadmořské výšky v rámci konkrétní lokality. Nejnižší polohy jsou vyvedeny v tmavě zelené. Jak nadmořská výška stoupá, zelená barva začíná být světlejší, až nakonec přejde ve žlutou. Jakmile začne být terén hornatý, začne se barva měnit v čím dál více intenzivní hnědou, která již označuje skutečné hory (u nás jsou touto barvou vyvedeny Krkonoše, Jeseníky a Šumava). Velehory pak mají barvu šedou až bílou. Vodní plochy a toky mají modrou barvu. Čím je modrá tmavší, tím je hloubka větší.

Slepá

Záměrně na ní nejsou vyznačeny, nebo zapsány některé konkrétní prvky. Slepé mapy jsou primárně určeny k ověřování toho, jak se zkoušená osoba byla schopna naučit polohu států, měst a různých geografických celků (pohoří, jezera, řeky a tak podobně). Z tohoto vyplývá, že jsou používány především učiteli zeměpisu v rámci písemek nebo vedoucími v různých zájmových kroužcích během znalostních her.




Interaktivní

Interaktivní mapy nejsou ničím, než dynamickou mapovou aplikací, která umožňuje svým uživatelům různé přibližování, oddalování, měnění typu mapy, zobrazování obrázků z okolí vybrané lokality a tak podobně. Jejich používání je pochopitelně úzce navázáno na různá elektronická zařízení, jako je počítač, chytrý telefon, tablet a podobně. Pravděpodobně nejpoužívanějšími aplikacemi tohoto typu jsou Google Maps a Mapy.cz.

Geografie a mapa Evropy v kontextu vymezení hranic kontinentu

Pokud bychom chtěli zcela nevyvratitelně definovat hranice Evropy a případně i státy, které leží na jejím území, pak by se nám to nepodařilo. Evropa jako kontinent totiž existuje jen formálně, a to především z historických a geopolitických důvodů. Reálná fyzická hranice mezi Evropou a Asií neexistuje (fakticky se jedná o jeden jediný kontinent – Eurasii) a tu pomyslnou hranici různé entity vedou různě, což vede k mnoha problémům. Jedním z nich je třeba samotné definování rozlohy Evropy. Dalším pak třeba stanovení nejvyšší evropské hory. Většinou se za nejvyšší horu Evropy pokládá Mont Blanc, ale v rámci jiného definování evropské hranice může být nejvyšší horou Elbrus. Nakonec pak nesmíme opomenout ani problém spojený s definováním toho, které státy ještě na území Evropy leží a které už ne. Neodvážnější stanovení hranice zahrnuje mezi evropské státy i Gruzii, Arménii a Ázerbájdžán, což by znamenalo, že Evropa přímo sousedí Iránem.

Oficiálně uznávané hranice Evropy

Sever

Mys Fligely, Rudolfův ostrov, Země Františka Josefa, Rusko

Východ

Ústí řeky Bajdaraty,  Bajdaratský záliv, Karské moře, Rusko

Jih

Ostrov Gaudos, Řecko

Západ

Mys Bjargtangar, Island

Oficiálně uznávané hranice kontinentální Evropy

Sever

Mys Nordkinn, Norsko

Východ

Ústí řeky Bajdaraty,  Bajdaratský záliv, Karské moře, Rusko

Jih

Mys Punta Marroqui, Španělsko

Západ

Mys Cabo da Roca, Portugalsko

Jednotlivé části Evropy

Samotnou Evropu lze z geografického hlediska rozdělit na několik regionů označovaných na základě jejich polohy vzhledem ke světovým stranám. Státy v rámci těchto regionů mají mnohdy velmi podobnou kulturu a jazyk (není to však pravidlem). Toto rozdělení však není možné vnímat zcela striktně.

Střední Evropa

Souhrnně jsou za střední Evropu považovány státy Visegrádské čtyřky a německy mluvící země, tedy Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Německo, Rakousko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko.

Severní Evropa

Skandinávské a pobaltské státy, tedy Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Island, Litva, Lotyšsko a Estonsko.




Východní Evropa

Rusko a některé státy bývalého Sovětského svazu, tedy Rusko, Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko a Gruzie.

Jihovýchodní Evropa

Státy bývalé Jugoslávie a ostatní balkánské země, tedy Srbsko, Slovinsko, Chorvatsko, Kosovo, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Albánie, Makedonie, Řecko, Kypr, Rumunsko a Bulharsko.

Jižní Evropa

Státy Středozemního moře, tedy Itálie, Portugalsko, Španělsko, Malta, Vatikán, San Marino, Andorra, Gibraltar a Monako.

Západní Evropa

Kontinentální a ostrovní země na západě Evropy, tedy Belgie, Nizozemí, Lucembursko, Francie, Velká Británie a Irsko.

Územní změny

V rámci délky našich životů a trvání západní civilizace jsou změny na geografické mapě Evropy prakticky nulové. To se však netýká mapy politické, jejímž účelem je zachycení formálně uznaných suverénních státních celků, jejich regionů a významných městských celků. Co to znamená v praxi? Realita je taková, že i v rámci Evropy neustále dochází k větším či menším změnám hranic jednotlivých států, případně ke vzniku států nových. Důvodem jsou různé spory o území mezi dvěma a více státy a jejich vypořádání, vznik nového státu na základě separace od původního státu, rozdělení federace a tak podobně. Vždy když k něčemu takovému dojde, je třeba překreslit politickou mapu. Na první pohled se to může zdát, jako něco, co se neděje příliš často, nicméně faktem je, že drtivá většina z nás zažila mnohonásobné překreslování hranic v rámci evropského kontinentu, aniž by o tom měla tušení. Tyto změny se dějí prakticky neustále a zdá se, že hned tak neustanou, protože mezi různými zeměmi stále existují územní spory a stejně tak se v jistých intervalech objevují jisté regionální separatistické nálady. Realita je tedy taková, že politická mapa Evropy, která je platná dnes, nemusí být platná zítra.

Zkreslení

Evropa, respektive mapa Evropy v rámci světa, respektive mapy světa zabírá relativně malou plochu, avšak i zde se projevuje jistá nedokonalost převodu trojrozměrného obrazu do podoby dvourozměrné mapy. Fakticky prostě není možné realisticky převést sférický elipsoid (skutečný tvar Zeměkoule) do podoby obdélníku. Nevyhnutelně tak při tomto převodu vzniká jakési zkreslení, které vede k ne zcela přesnému znázornění reality, což může některé lidi do určité míry mást. Každá zeměpisná mapa zkrátka nezobrazuje realitu naprosto věrohodně. Platí přitom, že čím větší území je na mapě vyobrazeno, tím je zkreslení větší.

Mapa Evropy v elektronické podobě

Cestování po Evropě po vlastní ose s autem je dnes již běžnou záležitostí, a to jak v rámci dovolené, tak v rámci pracovních povinností. Základem pro takové cesty je v současnosti mapa Evropy v elektronické podobě. Dříve jsme ji mohli využít výhradně na zařízeních nazvaných navigace. Ty jsou dnes stále nejvyužívanějším a nejspolehlivějším způsobem zobrazení elektronické mapy, avšak už dávno nejsou jedinou dostupnou technologií sloužící tomuto účelu. S rozvojem chytrých telefonů získali lidé možnost plnohodnotně využívat elektronické mapy bez nutnosti vlastnictví navigace. Prakticky každému je tak dnes k dispozici elektronická mapa Evropy na jeho mobilním zařízení, a to nejednou zcela zdarma.

Autoatlas

Plánujte-li cestovat po Evropě takříkajíc po vlastní ose, pak není radno spoléhat se čistě na moderní technologie. Ty jsou sice uživatelsky daleko přívětivější, flexibilnější a obsáhlejší, ale zároveň také mnohem méně stabilní a spolehlivé, než „stará dobrá klasika“. Doporučujeme proto pořídit si klasický papírový autoatlas. Dost možná ho ani nevyužijete, ale jedná se o jakousi pojistku nezávislou na připojení k internetu, či na baterce, která vám může vytrhnout pomyslný trn z paty ve chvíli, kdy selže vše ostatní.




Zeměpisné procvičování

Nejeden člověk může dojít k názoru, že jeho zeměpisné znalosti nejsou příliš bytelné a chtěl by si je vylepšit, a to přinejmenším v rámci našeho kontinentu. Málokdo má však čas a náladu otevřít si každý týden na půlhodiny atlas a studovat, kde jaká země leží, jaké má hlavní město a s jakými státy sousedí. Řešením může být nástěnná mapa Evropy, kterou si pověsíte třeba na záchod (víc snad není třeba vysvětlovat). Nástěnná mapa může být i skvělým výukovým pomocníkem pro vaše děti. Stačí ji pověsit na dobře viditelné místo v dětském pokoji, kde oko dítěte pravidelně spočine, aniž by dítě aktivně usilovalo o pohled tímto směrem. Dítě se tak bezděčně a nevědomky naučí alespoň základní zeměpisné reálie bez jakéhokoliv nátlaku z vaší strany.

Podmínky použití obsahu na tomto webu

Na této stránce naleznete několik verzí mapy Evropy, které můžete využít k prakticky jakýmkoliv osobním a výukovým účelům kromě jejich umisťování na jiné webové stránky. Všechny lze zvětšit do originální velikosti pouhým kliknutím na ně a následně je stáhnout přes stisknutí pravého tlačítka myši. Stahování map a umisťování na jiné weby za jakýmkoliv účelem není dovoleno bez předchozího souhlasu provozovatele webu Mapaevropy.eu.

Mapa Evropy

Partnerem MapaEvropy.eu je webový portál o zdravém spánku KrásnéSny.cz.